Svědomí...

22. února 2009 v 19:49 | Sarrah |  Jarmila a Miloš
Petra stála před zrcadlem a v každé ruce držela jeden pár plavek. Přiložila první, po chvíli ho odložila a váhavě se zadívala na ten druhý. Jejich pozice vystřídala ještě asi pětkrát. Nakonec se s povzdechem:"Proč jen je život tak složitý?" rozhodla zeptat se na názor svého snoubence. Obé plavky úhledně pověsila na ramínka a vešla do vedlejší místnosti. "Lásko?" pronesla nesměle. Její snoubenec se svíjel před počítačem a naprosto ji ignoroval. "Čumáčku!" řekla o poznání důrazněji. "Mo-ment. Jenom ta-dy něco do-dě-lám!" vysoukal ze sebe Matouš.

Petra si povdechla, dala ruce v bok a pokrčila koleno. "Chcípni, chcípni, chcípni. Svině!" zakřičel vzrušeně Matouš. "Prosím?" otázala se Petra zaraženě. "Doprdele! Zkurvený mrchy." Ulevil si Matouš a zaklapl počitač před sebou. "Co jsi to říkala, miláčku?" řekl, když vzhlédl od zčernalé obrazovky. Petra našpulila rty, ale nedočkala se přiměřené reakce, takže od svého úmyslu dělat uraženou, velmi rychle upustila.

"Které jsou lepší? Tyhle" zvedla plavky ve své pravé ruce. "Nebo tyhle?" ukázala na ty v druhé. Matouš zaraženě hleděl na dvoje totožné oranžové plavky se zlatými klikyháky.

"No, víš. V tomhle ohledu nejsem odborník. Jaký je jejich největší rozdíl?" prohlásil po chvíli váhání.

"V prvé řadě. Tyhle" zvedla ty v pravé ruce " jsou lososové. Zatímco tyhle tady" zvedla ty v levé " jsou meruňkové." Matouš se nažil rozeznat barevný rozdíl, ale viděl před sebou pouze dvoje oranžové plavky.
"Stále si nejsem jistá, která barva je letos modernější. V Cosmopolitanu psali, že hitem budou pastelové barvy." Matouš si připadal, jako by vstoupil do jiného světa.

"Pastelové barvy?" zeptal se tápavě, a doufal, že mu jeho snoubenka, alespoň trochu ujasní, jaké že barvy, má na mysli.
"Vidíš. Taky se mi to zdálo divné. Pastelová byla v módě už vloni. Neviděl si nejnovější Vogue?"

"Cože?" řekl Matouš a začal přemýšlet nad nejnovějším dílem svého oblíbeného seriálu. "A ten další rozdíl?" pronesl po několika minutách ticha, kdy Petra přemítala o nelogičnosti módy.

"Ach, ano. Lásko, kde bych bez tebe byla." Matouše v tom okamžiku napadlo to samé. "Problémem je, že ty lososové mají zlatavě-plavou výšivku, ale ty meruňkové zlatavě-měděnou."

"Aha. Už chápu tvůj problém. Být tebou vybral bych si ty..." Matouš přemýšlel nad názvy barev. "Něco jako ryba... Kaprová?" mumlal si pro sebe. "..ty v pravé ruce." Rozhodl konečně. "Čumáčku, my máme úplně stejný vkus." Vypískla Petra nadšeně a odhopsala do vedlejšího pokoje. Matouš si oddechl, a když slyšel z vedlejšího pokoje šustění látek, zalekl se možného budoucího rozhovoru a křikl: "Asi se půjdu na chvíli projít." A co nejrychleji se vyplížil z místnosti.

"Podívej se na ni! Jak obří růžová oliheň! Jestli tam bude ještě chvíli ležet, tak se z ní začně kouřit!" remcal si pro sebe Miloš a propaloval pohledem svou ženu. Jarmila se ve svých zářivě růžových plavkách a koupací čepici s plastickými růžemi povalovala na lehátku, a slunila se.
"Proč já, proč jenom já." Povzdychl si Miloš, když viděl posedávat u baru Kittie s Boothem.
"Miloši! Zlatíčko, pojď mi namazat záda." Miloš se otrávěně zvedl z lehátka, a rezignovaně se potácel k doupěti své ženy. V půlce jeho cesty se ozval drnčivý zvuk. "Co to bylo. Proboha!" zakřičel Miloš směrem k Jarmile a chytil se za srdce.
"Aha, úplně jsem ztratila pojem o čase. Musím se otočit."
"Prosím?!" řekl nelibě Miloš.
"No jinak bych se přece připálila, hlupáčku." Vysvětlila Jarmila s nadhledem. Miloš se skepticky podíval na její červené tělo. "Připálila?" otázal se ironicky, ale Jarmila si ho už nevšímala. V Milošovi svitla špetka naděje, využil Jarmiliny chvilkové nevšímavosti a rozeběhl se směrem k baru. "Miloši, Miloši! Od té doby, co tu jsme si mě vůbec nevšímáš!" volala za ním rozčileně Jarmila. "A nezapomeň, že odpoledne jedeme do města vybrat něco pro Matouše s Petruškou!" slyšel ji ještě halekat, když otevíral dveře do baru.
"Whiskey s ledem." Zasupěl a padl na židli vedle Bootha s Kittie, kteří na něj pobaveně pohlédli. "Nikdy se nežeňte." Pronesl Miloš směrem k Boothovi. Kittie se pravděpodobně chtěla bránit, ale přerušil ji Hodginsův příchod.
"Kde je Camille?" křičel od dveří. Všichni přítomní se po sobě podívali.
Ze schodů právě sbíhal Matouš. Když došel k baru objednal si Martini, rozhlédl se po ostatních a tázavě na ně pohlédl.

"Děje se něco?" zeptal se otce.

"Ehm, víš. Jack se vrátil."

"Jack?" řekl Matouš nechápavě.

"Hodgins." Napověděla mu Kittie.

"A kde je?" stačil ještě říci Matouš, ale než mu kdokoli odpověděl přistoupil Hodgins k baru. "Tak tady jste!" prohodil nadšeně. A okamžitě se začal rozhlížet kolem.

"Kde je Camille?" otočil se ke Kittie.

"Ještě se nevrátila z Mexika."
"Chudinka. Je tam prý příšerné počasí. Někoho tam pro ni pošlu." Pronesl starostlivě Hodgins a začal hledat telefon.
"Ty se na ní nezlobíš?!" vyrazil ze sebe překvapeně Booth. "Já bych na tvém místě ..."
"Samozřejmě, že ne."přerušil ho Hodgins. "Musí z toho být nešťastná. Popravdě se o ni bojím, nikdy předtím o nikom neřekla, že je germán."všichni na něj zaraženě zírali "Samozřejmě, kromě germánů a křesťanů" dodal na vysvětlenou Hodgins, jelikož si myslel, že ho ostatní nepochopili. Potom si ale uvědomil, že to co řekl, nebylo příliš laskavé.
"Boothe, nechtěl jsem se tě dotknout. Já, myslel jsem inkvizici, a ty , kteří pálili knihy, a bránili vzdělanosti, a pronásledovali Židy, a zabili Elvise. Vážně se omlouvám." Řekl nakonec a vesele se po ostatních podíval. Zdálo se, že v místnosti začala houstnout atmosféra. Miloš se potichu pochechtával nad sklenkou páté whiskey, Matoš se snažil co nejvíce stáhnout do rohu, a Kittie uklidňovala Bootha, který sahal po zbrani. Situaci přerušil hluk přilétajícího vrtulníku. Všichni se zvědavě obrátili k bazénu, jen Jarmila nerušeně pokračovala ve své dokonalého opálení dosahující proceduře. Vrtulník přistával.
"Camille!" zvolal nadšeně Hodgins a rozběhl se naproti prudkému větru a stříkající vodě. "Camille!" křičel dál. Najednou strnul. Zaostřil. "Kittie! Není to náhodou John?" otočil se ke Kittie, která se ocitla v poměrně ošemetné situaci.
"John?" řekl Booth překvapeně. "Neříkalas náhodou, že je někde na Antarktidě? A že tam pravděpodobně už zůstane?"
"Uups. Asi se musel vrátit. Koneckonců, Boothe, je to pilot."
"Omlouvám se, že vás vyrušuji, ale kdo je John?" optal se rozpačitě Miloš.
"Rodinný přítel!" vyhrkla rychle Kittie a snažila se odvést pozornost od vrtulníku a jeho pilota.
Hodgins se opět zadíval směrem k helikoptéře a po chvíli se důvěrně naklonil k Boothovi. "Promiň, že tě tím obtěžuji,ale nezdá se ti, že ten pilot má ruku na místě, kdy by ji mít neměl..." Booth si odkašlal a pokoušel se vymyslet nějakou uspokojující a společensky přijatelnou odpověď. Bohužel to nestihl před další Hodginsovou otázkou, zda se mu nezdá zvláštní vzdálenost mezi hlavou jeho přítelkyně a toho pilota. Naštěstí než stačil odpovědět na tento dotaz, na který ho společensky přijatelné odpověď nenapadala, jelikož tak silná turbulence způsobující silný otřes způsobující cuknutí, jehož vlivem by se hlavy obou osob mohly přiblížit na takovou vzdálenost, u země není možná. Otevřela se dvířka u vrtulníku a vyskočila z něj Camille v krátkých bílých šortkách, nohama plnýma jizev a šrábanců, a od slunce vyšisovanými vlasy. Otočila se, zamávala pilotovi, ten jí na oplátku zasalutoval a zářivě se usmál, a rozeběhla se od helikoptéry, který se začala pomalu zvedat.
"Honey! Podívej, co jsem ti přivezla." Řekla Camille, když se dostala k Hodginsovi, a zalovila v obrovském batohu. "Zavři oči." Prohlásila s vítězoslavným úsměvem a do napřažených rukou položila Hodginsovi rytinu s broukem. "Našla jsem to na vykopávkách v Mexiku. Rozluštit text mi bude ještě chvíli trvat, ale zatím je jasné, že jde o vymřelý druh brouka, který roznesl epidemii v postkolumbovských koloniích."
"Úžasné! Fascinující!"zvolal nadšeně Hodgins. "Omluvte mě." Řekl a zmizel v chodbě. Camille jen zářila.
"Camille, musíme si promluvit!" prohlásila Kittie rozhodně a zavlekla přítelkyni do výtahu.

Matouš se zmateně podívala na otce, který se jen stěží držel na barové židli, a něco blábolil o večerním nakupovíní se sépií. Potom se otočil k Boothovi a diskrétně se ho zeptal: "You know, Camille... She's a little... bit.. flirty? I mean...." Booth se na něj pobaveně podíval a s úsměvem "Nic si z toho nedělej. Nejsi sám" přikývl. Matouš měl zřejmě nějaké další otázky, ale Miloš se právě zřítil ze židle, a tak měl poměrně dost práce s jeho zvedáním. Když se potom, co otce usadil zpět, otočil, aby dokončil své otázky, Booth nebyl na svém místě ani nikde poblíž.

"Tys byla s Johnem?!" obořila se na svou přítelkyní Kittie. "Bylas na řadě?" Camille pokrčila rameny a potom vytáhla diář, její přítelkyně ji následovala.
"Ehm, tak já ti nechám nějaký svůj termín. Když on se tam objevil tak náhodou." Snažila se situaci vysvětlit Camille.
"Tos nemohla zavolat. Já myslela, že byl na misi..."
"No, on byl na misi, ale nějak se dostal do Mexika. A když už tam byl. Víš, já ti chtěla dát vědět, ale přes den jsem byla na vykopávkách a večer..."
"Nechci to vědět!" utla ji Kittie. "Ale co Hodgins, nejdřív Matouš, potom John-"
"A Freddy" doplnila ji Camille.
"Freddy? Neměl být v Egyptě."
"No, oni prověřovali obchodní cesty v době páté dynastie a nějak narazili na kontakty s Mayi..."
"Ale co Hodgi?"
"Monogamie je křesťanský přežitek...a navíc..." přesvědčovala Camille. Kittie na ni skepticky pohlédla a nadzvedla obočí.
"Tak dobře. Cítím se provinile. Ale co mám dělat?!" zaskučela zoufale Camille
"No, pro začátek jsi mu měla těch brouků přivézt víc."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kittie kittie | 23. února 2009 v 23:06 | Reagovat

*umřela smíchy* Víš, co by mě vážně zajímalo? Co by Booth dělal na Podgiho místě? Ale má štěstí. Nejsem tak...flirty...jako ty.

P.S. Jsme biologicky předurčeni k nevěře...ale já s tím bojuji, víš? Zatím se mi to docela i daří.

2 Sarrah Sarrah | 24. února 2009 v 19:25 | Reagovat

Ehm, ehm... Kdo mi tvrdil, že ho viděl první.

Víš, já jsem v podstatě jenom obětí tvé zkaženosti...

3 kittie kittie | 24. února 2009 v 21:25 | Reagovat

Ty jsi obětí MOJI zkaženosti? No to mi ještě scházelo. Ještě mám na svědomí tebe, to je fakt super...jako bych neměla dost problémů s vlastními výčitkami. Když já za to nemůžu. On je taky flirty. A hodně. *rozhlíží se* *nikoho nevidí* *ječí "John"*

P.S. Já ho VIDĚLA první...viděla...viděla...proto je v té větě to 'docela daří'...jako, že většinou jo, ale někdy to prostě nevyjde tak, jak si člověk představuje...

P.P.S. úryvek z povídky: "Takže…spala jsi s ním jen jednou, správně?“ ujišťovala se Camille. Ředitelka zrudla.

„No…nebo dvakrát. Možná třikrát. A pak ještě…párkrát…a loni o Vánocích…“ Kittie skousla spodní ret.

„Tím loni myslíš…“

„Loni…jo…“

P.P.P.S. Chudák Booth...

4 Sarrah Sarrah | 25. února 2009 v 14:04 | Reagovat

Zjistila jsem, že v době, kdy jsem o něm řekla, že je flirty, v podstatě ani moc flirty nebyl... On je totiž ještě víc flirty než Booth...

P.S: když tak o tom přemýšlím, víš, že John je opravdu hodně podobný Boothovi. Ovšem, pokud bychom hledali bližší shody s Hodgim... Já nechci nic naznačovat, ale mě je Podgiho i docelas líto... On je tak trochu mimo...

5 kittie kittie | 25. února 2009 v 15:20 | Reagovat

On není mimo, on je unikátní! A souhlasím, že John je hodně flirty. O jeho puritánské skromnosti nemluvě...

Mimochodem, víš, že se Booth snažil udělat z Hodgiho vyšetřovatele, a Hodgi i spolupracoval, ale když se Booth začal radovat, tak Hodgi řekl: "Ne, ne, já jsem na brouky a sliz." a Booth z toho byl smutný, že ho Hodgi nemá rád...

P.S. Mám podobnost Johna a Hodgiho. Oba jsou zazobaný...

6 trin trin | 21. března 2009 v 12:31 | Reagovat

nerada přerušuji vaši debatu, ale říkejte si co chete největší playboy je tu miloš :))

7 Titine Titine | 8. dubna 2009 v 14:53 | Reagovat

Aktivně souhlasím s Trin, na Miloše prostě nikdo nemá...

P.S. Doufám, že si to B+H+J neberou osobně*nervózně se rozhlíží*

P.P.S. Jarmila teď nádherně ladí, když má kromě doplňků růžové i tělo...

8 Sarrah Sarrah | 10. dubna 2009 v 23:22 | Reagovat

Jarmila je prostě perfektní...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama