Šťastné a veselé....

24. prosince 2008 v 0:20 | Sarrah |  Z ložnice... co se děje
... aneb žádný Ježíšek. Mám vás ráda, v podstatě všechny, až na výjimky-doufám, že jsem to napsala správně, protože tohle slovo mi dělá problém, ovšem nesuďte mě pokud po tom, co někoho zabijete, vás odsoudím, a jestliže vás pustí, nebudu s vámi mluvit... To jen tak na úvod, v podstatě- úplně mimo hlavní poselství dne, týdne, měsíce, čtvrtletí etc..


Chci vám popřát krásné svátky, a myslím to upřímně, protože kdesi ve skrytu duše jsem hodný člověk, hodně dárků, a kdyybch nebyla osobně zaujatá, přihodila bych bohatého Ježíška, bohužel jsem, mám vůči němu averzi, pravděpodobně nějaká psychická újma z dětství, nebo nenávist vůči církvi, nicméně veselé Vánoce i křesťanům... Chápu, celé své, veskrze optomistické, přání jsem teď zhatila, za to se omlouvám. myslím to upřímně, ostatně to hodně lidí v tomhle státě...
Dnes jsem byla u babičky, všichni víme, že to s ní jde z kopce. Pravděpodobně jí nějaký němec schovává věci, nebo, nesmějte se, je dementní, já věděla, že se budete smát... Ono to ale tak legrační není, respektive, ano, ale pouze prvních pár minut, a pár opakování situace, zajisté, zapomínáme všichni- kromě pí. prof. Hanzlíkové, ale pokud někomu řeknete, že má přijít nejpozději v pět ale klidně i v jednu, a on se vás ten onen dotyčný zeptá v kolik hodin, že to má vlastně přijít, je to velmi vyčerpávající. Zvlášť, když vidíte, jak se vám ten člověk hroutí před očima, a vy byste mu chtěli pomoci, chtěli ho zachytit, zatáhnout zpátky, zatřást s ním, profackovat ho, jen aby to pomohlo, jenže ono nepomůže. Ovšem ten samý člověk je schopný mluvit o problematice domácáho násilí v kraji Vysočina a nevímcoještě, pohledem tak kritickým, že i toho nejkritičtějšího kritika, bezvěrce a ignoranta by při takovém množství faktů zamrazilo, a ono se není čemu divit, vždyť ta osoba, která neví, kde má ponožky a ručníky a papír na pečení a kde vlastně bydlí je doktor a kandidát věd...
Dnes jsem potkala Bobíka, opravdu, pana profesora, zrovna jsem o něm hlasitě vyprávěla babičce, ona totiž špatně slyší, chtěla jsem ho pozdravit, v metru na náměstí Míru, ale utekl přede mnou...
Vstávala jsem v osm, abych zjistila, že v obchodě, do kterého jsme spěchali, otevírají v deset, ne v děvět, jak mě tatínek ujišťoval...
Vyslechla jsem si přednášku o pomíjivosti života, rakovině, o tom, že v pětašedesáti už člověk nemá proč žít, a dávno by měl být mrtví, vždyť všichni jeho přátelé už stejně odešli do věčných lovišť, tak by bylo jen správné je následovat, bohužel jsem musela odmítnout zítřajší návštěvu hřbitovů, bylo marné vysvětlovat, že jsem proti usctívání hromádky kostí a tlejícího masa, jenž ožírají červi, jsem pro zpopelnění, definitivně- jak by řekli naši kanadští příbuzní...
Usoudila jsem, že s někým s kým jsem vyrůstala a budu vyrůstat, s kým se vidím každý den, kdo mi nosí do koupelny telefon, když se sprchuji, kdo mě šikanuje a nadává mi do blbých kráv, s tím se chci vidět víckrát než třikrát ročně, jen tak aby se neřeklo, a to ještě tajně. Jsem rozhodnutá, že žadný sebelepší můj budoucí partner nemá právo rozdělit mě se sourozenci, pravděpodobně jsem pochopila sílu incestu mezi sourozenci, ne z vlastná zkušenosti, protože ti loidé jsou si v podtatě tím nejprostším způsobem souzeni. Rozhodně by to usnadnilo výběr životního partnera...
Zavrhla jsem Vánoce jako svátky klidu a míru, též definitivně, tak povrchově už dávno, nesehnla jsem dárky pro tatínka a babičku, t. je to prý jedno a babička bude mít alespoň důvod k trpitelství...
Jsem zlá, nepřejícná, unavená, několik dní v kuse mě bolí hlava, a momentálně jsem vážně nešťastná- a proto, přese všechno, abych se dostala ze své melancholie-
VESELÉ VÁNOCE, vážně...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adell Adell | Web | 24. prosince 2008 v 14:15 | Reagovat

Neboj se, odvolávání se nekoná. Do dvacátého sedmého se dám do kupy!

P.S. Veselé Váncoe také tobě, Bibodům, Léně, Pájíkovi a v neposlední řadě smaozřejmě babičkám.

P.P.S. Myslím, že ten němec pravidelně navštěvuje i mou babičku. Možná trpí úchylkou - víš, opakem pedofilie. Naštěstí ten cizí výraz neznám.

P.P.S.S. A teď už vážně - krásné vánoce. Mám tě ráda, ačkoliv máš tu děsivě barevnou termomikinu.

2 kittie kittie | 24. prosince 2008 v 17:02 | Reagovat

BzH. KzK. BzK. KzH.

Nejdražší Camille, děkuji ti za optimistický a veselý článek, jako obvykle mi zvedl náladu. Rovněž ti přeji, v rámci možností, krásné a šťastné Vánoce, s teplotami alespoň 30 nad nulou.

P.S. Vážně jsi potkala Bobíka? Doufám, že jsi právě vysvětlovala, že je mu trapně při mluvení o objektech sexuální touhy. Nebo, že měl kalhoty od křídy a chtěla jsi mu je oprášit. A je od něj bezchrakterní, že utekl. I když je milej.

P.P.S. Člověk by měl být mrtví? Mrtví? *křižuje se* Jak jsi mohla? A zrovna ty? Mrtví? Pravidla českého pravopisu spáchala sebevraždu!

P.P.P.S. Hodgins přeji mnoho mnoho červů do nového roku.

P.P.P.P.S. Krásné Vánoce!

3 Belinda Belinda | 25. prosince 2008 v 2:04 | Reagovat

kamííí, dárky nosí Děd Mráz!

4 Pepcha Pepcha | 30. prosince 2008 v 1:57 | Reagovat

Ach Kamilko, ty věčný optimisto, nestydíš se až někdy za to své nalévání dobré nálady do duší trpících? +zmateně hledí na předchozí větu+ No nic, hlavně si užij  příbuzné a buď ráda, že ti tvoji tě aspoň netahají na katolické mše a za všemi dědečky i prastrýčky (včetně tety, kterou jsem vživotě předtím neviděla). Šťastné a veselé, zlato.  A užij si Silvestra se Svenem!!! (Jestli tam bude.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama