Oné noci...

4. listopadu 2008 v 22:36 | Sarrah |  Jarmila a Miloš
Ten večer začal klidně. Miloš seděl na baru s Matoušem a Hodginsem. Hodgins nědšeně vykládal něco o různorodosti hmyzích druhů, Matouš si pohrával se skleničkou martini a čas od času olízl olivu. Nedaleko od nich seděly Jarmila s Petruškou, držely se za ruce a vesele bavily o přípravách na svatbu, Petruška chvílemi vyzývavě hleděla na Matouše, ale vždy se střetla s Miloušovým rázným "ne" zračícím se mu v očích. Květa s Růženou byly slyšet ze svého pokoje-jedna druhé předhazovala přednosti svého milovaného, mužského protějšku. Jana s Darcym o kousek dál diskutovali s Camille a nějakou blondýnkou. Blondýna zaujala Milošovu pozornost. Podle gestiky a intenzity vysokých tónů poznal, že nebude intelektu chabého- alespoň ne tak jako jeho žena s Petruškou, ba naopak ve srovnání s ní začal pochybovat i o míře svého kvocientu.



Dívka byla vysoká, svou výšku podtrhla jehlovým podpatkem tmavozelených bot, štíhlá, což zdůrazňovaly těsné modré džíny, a pěkně opálená- její plěť tak kontrastovala s medovou barvou jejích vlasů a bílým tílkem. Miloš se na ni znovu zadíval, potom vrhl rychlý pohled na Jarmilu a rozhodl se, že to za rosk stojí. "Kdo je ta dívka?" zeptal se jakoby mimochodem Hodginse a kývl hlavou směrem k blondýně. "Kittie?!" podivil se Hodgins a podezíravě nadzdvihl obočí. "Přítelkyně Camille." pokračoval "Nevím, co přesně dělá- ale je z velmi bohaté rodiny..." odpověděl Hodgins a na slovo "bohaté" dal zvláštní důraz, chtěl ještě dodat "skoro jako já", ale zdálos e mu to sobecké. Miloš mu poděkoval, dál dívku pozoroval a zasnil se. Z jeho představ soužití s Kittie ho vytrhl Hodginsův výkřik:"Boothe!". Na ta slova se Kittie i Camille otočily, Kittie se rozeběhla a vrhla se právě přicházejícímu muži kolem krku. Camille se na něj usmála a přešla k Hodginsovi. Miloš si povzdechl, pomyslel si jakou má smůlu a otočil se za sebe na Jarmilu. Ta už tam ale neseděla, odešla si spolu s Petruškou lehnout. na jejich místě seděl objímající se mladý pár. Miloš usoudil, že to není jen tak, že všechny ty šťastné vztahy brzy ztroskotají a odešel objednat další lahev Whiskey.
Jarouš se procházel po pláži, sledoval západ slunce a kochal se. Kochal se červenozlatým nebem, osvíceným mořem, písčitou pláží a mladíkem, který právě vylézal z vody. Jarouš si zkousl spodní ret a zamumlal si: "Uuuu.". Rozhodl se jednat- svlékl si pruhované emo tričko, zatáhl břicho, načechral si vlasy a ladně se rozběhl směrem k moři. Jeho plánem bylo proběhnout kolem mladíka, svůdně se na něj podívat, ale jen tak mimochodem, a pokračovat dál, tak aby to vypadalo, že si jde zaplavat a mladíka si vůbec nevšiml. Myšlenka to byla dokonalá, ovšem díky Jaroušovu hereckému umu a vrozené šikovnosti se proměnila v noční můru. Jarouš podle plánu rozběhl, zapomněl ale, že má na sobě klahoty a obuv, obuv se šněrováním a rozvázanou tkaničkou, takže se stalo, že když Jarouš s pokřivenými ústy a vyceněným předkusem míjel muže, přišlápl tkaničku a počal se snášet k zemi. Ale jakou rychlosti se může snášet 68kg živé hmoty? Jarouše osvítil v tomto, již dost trapném, okamžiku Duch svatý, a tak se na poslední chvíli zachytil překvapeného mladíka a tsrhl ho s sebou k zemi. "Christiane?!" vykřikl Jarouš, když si z očí vytřel písek. Pod ním ležel překvapený Christiane a lapal po dechu. "Ach, promiň." prohodil Jarouš, zčervanal, políbil Chrostiana na ústa a utekl do rozpínající se tmy.
Bar se začal vyprazdňovat. Booth s Kittie se zamilovaně do soukromého apartmánu, Hodgins odletěl tryskáčem se slovy:"Nový druh červů, nový druh červů!" Nadšeně si mumlal a hladil vous, při odchodu zavolal na Camille, která na něj strnule zírala, ať se postará o hotelový komplex a na její námitky o tom, že neumí počítat, nereagoval. Mladý pár objímající se u stolku v rohu se odchichotal do dálky a u pultu zůstaly sedět tři shrbené postavy. Miloš, měl již značně přes míru, koketoval s mladou barmankou, když mu odpověděla, že je jí 22 a je tudíž skoro pod zákonem, Miloš utrpěl nervový otřes, svezl se na podlahu a po následném zvednutí o nějž se postarali všichni příbuzní, se odporoučel k sobě prozpěvujíc si při tom "Proč bychom se netěšili" a "Kde domov můj". Když Miloš zapadl za roh, barman využil situace, strčil Camille do ruky klíče, zhasl světlo a než se stačila vzpamatovat, byl pryč následován svou mladou kolegyní. Camille chvíli jen zírala za prázdný pult a potom nasupeně vytočila Hodginsovo číslo, tan jí na její stížnosti odpověděl: "Ty jsi šéf." a "Miluju tě." načež zavěsil. Zoufale hleděla na telefon, ze kterého se ozýval oznamovací tón...
Camille s matoušem osaměli. Svým způsobem galantní Matouš se nabídl, že namíchá drinky. Camille mlčky souhlasila. O pár minut později bylo slyšet veselé hlasy až do Hodginsovy soukromé rezidence v nejvyšším patřě hotelu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama