Tak zase jednou...

10. dubna 2008 v 9:17 | Sarrah |  Miluje Ferka Mumínka... konspirační teorie
Tak jsem se zase jednou rozhodla napsta článek, v podstatě nedobrovolně, jelikož trčím na informatice, naproti mně Dušek, který si chatuje s nějakou "žhavou kočičkou". Omlouvám se, že jsem tak dlopuho nic nepsala, ale já jsem v tom nevinně!

Všechno to začalo asi před měsícem, kdy domů přiběhla má sestřička a nadšeně něčím mávala v ruce. Když jsem se jí zeptala, co něco má v ruce, ublíženě se na mě podívala a prohlásila, že SIMS. Já jsem na ni jen nevěřícně zírala, jelikož náš počítač je rád i když se zapne, potom jsem si ale všimla absence dvojky za názvem hry a usoudila, že jedničku "simíků" by i náš počítač mohl zvládnout. Zvládl. Bohužel pro mě až moc dobře. Nesekal se a dokonce se mu nechtělo instalovat AVG, když někdo hrál, prostě paráda. Jenomže každá dobrá věc ( ...the worst lies are masked by clever arguments...) má i své stinné stránky. Zázračné prozření našeho počítače na tom nebylo jinak. Takže se stalo, že sestra přišla ze škola, něco načmárala do sešitu a běžela k počítači, seděla tam až do té doby než maminka prohlásila, že je večeře. To se od hry odtrhla, ale po jídle k němu zasedla znovu, zůstala u něj dokud nešla spát. Výjimka byly úterky a čtvrtky, kdy se od osmi pravidelně dívá na VKV. Jednou jsem se ale vrátila ze školy a u počítače seděl bratr, já jsem si naivně pomyslela, že počítač přestal být velkorysý a začal stávkovat. Nezačal. Bratr si totiž právě stavěl dům s podivnými kulatými okny. jaké bylo moje zděšení, když jsem zjistila, že teďs e na počítač nedostanu ani když si chci najít slovíčka z francouzštiny... Ale mělo to být ještě horší, nejenže se teď u počítače střídali dva, ne jeden, závislí. Ale po čase se začali ještě hádat o to, kdo byl na počítači déle a kdo je na řadě po večeři. Vzhledem k tomu, že rodiče nejsou večer doma, nebo se dívají na fotbal, a já na sourozence kašlu, začaly vznikat hádky doprovázený náhodnými údery do různých částí těla. postupně se hádky vytratily a zůstaly jenom údery....
Takže, jak se já ubohá, tpící, emo oběť mám dostat na počítač, natož na internet, abych vás oblažila svou přítomností, opravdu netuším... Samozřejmě, že platí "když se chce, tak to jde", ale znáte mě, já si radši něco přečtu...
P.S: našla jsem blog svých snů.. http://daviduvskvelyblog.blog.cz/0709
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kittie kittie | 11. dubna 2008 v 23:34 | Reagovat

chudinko...Hodgins by je mohl koupit...

2 Adéll Adéll | 17. dubna 2008 v 23:23 | Reagovat

Když o tom tak přemýšlím, pokud se tvoje stěná osoba setká se mnou, nemáme zrovna co říkat. Ovšem nám aspoň neoxiduje prázdný místo po dvojce, toť pravda (namísto toho občas spadne komp, znáš to :D). No, ale s politováním musím uznat (ne, nikdy dřív jsem ten názor nezastávala), že tvoji sourozenci jsou (občas) hotové peklo. Moc ti je přeju, Kams. Taky takový mám, ačkoliv to, že mě nechtějí pustit na komp je ta poslední věc, která mě na nich sere .. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama