V Ráji....

12. února 2008 v 19:54 | Sarrah |  Jarmila a Miloš
Miloš byl zničený, bolela ho hlava, měl přeležená záda a přemýšlel o tom, že být emo zase nebude tak špatné...Hlavou se mu právě honily velmi depresivní myšlenky, když v tom vypadl do uličky.. To ho trochu probralo a on usoudil, že to byl pouze snivý stav na tři a do jeho mysli se tlačil sugestivní stav jeho nedávného konfliktu se synem.Ono popravdě, Miloš neměl Jarouše nikdy moc rád, chápal, že jako otec by to najevo dávat neměl, tak mu formou své asistentky posílal anonymy.. Měl potom sice chvíli výčitky svědomí, napadalo ho, že kdyby mu to byl býval řekl otevřeně, nebylo by se z Jarouše stalo to, co je teď, ale když večer Jarouš ustrašeným hlasem telefonoval domů a plakal matce do telefonu, že mu opět někdo vyhrožuje smrtí, což nebyla pravda, Miloš ve svých dopisech psal jen o jeho neschopnosti, dostavilo se zadostiučinění a Milošovo škodoradostné já zvítězilo nad otcem...Teď, když Miloš tak pěkně vysel do uličky se mu honily hlavou samé filozofické myšlenky, jako je zmizení Atlantidy, proč vznikl život, nebo jestli je nějaký Bůh. Z jeho úvah ho vytrhla silná ruka, která ho usadila zpět do křesla.. Miloš se přihlouple usmál a podíval se do tváře svému, dosti rozladěnému synovi.. Ten si jen povzdechl: " Neměl pít tolik whiskey.."

Letadlo pomalu dosedalo na přistávací plochu.. A Milošova kocovina se pomalu začínala probouzet k životu..Takže tedy, letadlo, Miloš, jeho začínající kocovina, miloučká rodinka v čele s Jarmilou, která stále vykřikovala cosi o nedostatku "těch malých mejdlíček, na záchodku", dalších dvaačtyřicet pasažérů první třídy, padesát druhé, sedmašedesát třetí a nezměrné množství černých pasažérů, domácích zvířat, svačin a zavazadel v úložném prostoru, a věta " něměl pít tolik whiskey", kterou Miloš se s vou třeštící hlavou pomalu začínal chápat, nejprve dosedlo, potom pět minut manévrovalo a po dalších, asi patnácti, minutách opustilo, již zmíněné, letadlo. Tito všichni, včetně jednoho páru buldogů a akvária s Pavími očky, se nahrnuli do, nepříliš velkého, karibského letiště. Tam na ně čekali blízcí příbuzní, vzdálení příbuzní, ti, co by příbuznými chtít byli, všelijací poskoci, pracovní kolegové, kolegové, partneři a pořadatelé, převažovali ovšem pořadatelky s průvodci, s průvodkyněmi všemožných zájezdů... Na Miloše nečekal nikdo, nikdo mu, také nemával a hlučně nevykřikoval jeho jméno, možná to bylo tím, že Miloš upadl v mdloby jen, co se poprvé nadechl horkého karibského vzduchu, a tak začal přemýšlet nad tím, jaká je výhoda být EMO, a co to vlastně obnáší.....
" On je celkově takový hloubavý.." první slova, která Miloš zaslechl ho mírně vyvedla z míry, ne, že by hlas, který slova pronesl, neznal, ale neslyšel ho už tak dlouho, že téměř zapomněl komu patří. Ještě mírně pod vlivem jisté "opice" a opojený radostí, koho, že to neslyší, skočil oné osobě, Janě, do náručí. Bohužel se netrefil, možná to bylo tím, že měl na očích mokrý kapesník, nebo prostě bez svých brýlí nic nevidí... "Netušil jsem, že sis začala vlnit vlasy?" pravil Miloš, ale v okmažiku, kdy to řekl tušil, že ten koho, tak vroucně objímá není jeho milovaná dcera, nýbrž mladý muž."Pardon." prohlásil Miloš, zčervenal a seskočil z muže, zároveň se ,ovšem, snažil ztrhnou si z očí kapesník, což zapříčinilo Milošův pád, zřejmě na dlaždice, to, bohužel, Miloš nevěděl jistě, jelikož znovu omdlel....Nad Milošovou hlavou se skláněly dva obličeje, když Miloš zaostřil, zjistil, že to je mladá žena, kterou, pokud mu ten pád nezpůsobil výpadek paměti, neznal, a mladého muže s kudrnatými vlasy. Milošovi došlo, že to bude jeho "objímaný omyl". Chtěl ze sebe vysoukat nějakou omluvu, ale to jde těžko, když osobu, kterou jste před chvílí objímal, vůbec neznáte. Milošovi to připomínalo incident z jeho studentských let, kdy se probudil ve své posteli, na koleji, se třemi dívkami, velmi spoře oděnými, on sám byl nahý a ani jednu z v jeho loži přítomných neznal...Sám pro sebe se uchichtl, což mladí lidé nad jeho hlavou pochopili jako signál k započetí konverzace. "Já jsem Jack Hodgins, majitel hotelu. A tohle..." žena vedle něj si významně odkašlala "...je má přítelkyně.Camille Gael."když to říkal odsunul kousek hlavu, a tak se Milošovi naskytl skvostný pohled na majestátní stavbu s terasovitými zahradami a po nich stékající vodou, celou stavbu obtékal vodní příkop... Muž zřejmě zpozoroval Milošův ,zjevně udivený, pohled. A když se žena vzdálila, dodal na vysvětlenou: "Miluje historii.." Miloš jen souhlasně pokýval hlavou, ale od svého údivu v očích neopustil... Po chvíli se žena vrátili, v ruce držela misky se zmrzlinou a horkými malinami. "Šlehačku?!" zeptala se. Oba muži jen nesouhlasně zavrtěli hlavou a ona jim do rukou strčili horké poháry... Až do této chvíli si Miloš nevšiml jejího, na toto klima, poněkud netradičního oblečení. Na jeho nesmělý dotaz odpověděla jen: "Jsem Kelt!" a nadále se věnovala svým horkým malinám..."Budete to jíst?!" zeptala se Miloše, zrovna ve chvíli kdy probíral závažný politický problém s jejím přítelem, Miloš opět nesouhlasně zavrtěl hlavou a ona se slovy: " Jen doufám, že nejste Bulhar..." snědla i jeho misku...
" Do you speak english?!" ptal se mladý blonďák zmateného Jarouše. " Yes, but only a little..." odpověděl Jarouš se svým silnám českým přízvukem a hrdostí na to, že svou "perfektní" angličtinu konečně využije. "Oh, well...I don't know..okay..Hi, my name's Christian..." snažil se blonďák a přitom svůdně mrkal řasami. "Nice to meet you, I'm Jarouš, and I study drama!"Blonďák už si, ale zřejmě povídat nechtěl, skočil do vody a nechal stát Jarouše u břehu bazénu. Toho to zprvu trochu mrzelo, ale potom ho zaujalo Kristiánovo vypracované tělo a konkrétně místo pod jeho růžovofialovými plavkami...." Příště se ho budu muset zeptat na jeho orientaci.." mumlal si pro sebe Jarouš, když opouštěl prostředí bazénu....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kittie kittie | 12. února 2008 v 20:43 | Reagovat

*umírá smíchy*

Je tam Podgi!!! Podgi!!! Hihi...nemá tam náhodou nějakého kamaráda? *nenápadně pomrkává*. Camille Gael je velice pěkné jméno...nemá ta mladá dáma s tebou nic společného, že ne? Tedy kromě...no, to je jedno...už jen kvůli tobě doufám, že nepřijede Angela a neudělá žárlivou scénu...

A doufám, že Miloš není Bulhar...

2 triníííí triníííí | Web | 14. února 2008 v 9:12 | Reagovat

kdybych neznala jistého chrise ( ne neivam se vubec do zrcadla) asi bych si tuto postavu oblibila : D

ale ne je to dobryy : ))

viva jarous !

viva milos !

3 Sarrah Sarrah | 14. února 2008 v 19:20 | Reagovat

to trin: Už i ty, Brute?! A já myslela, že k latině moc kladný vztah nemáš...

4 kittie kittie | 14. února 2008 v 19:42 | Reagovat

Triniiii: technicky vzato viva nic není...je to buď vivat (3. osoba jednotného čísla), nebo vive (rozkazovací způsob)...no nic *odchází do kláštera*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama