Přijede návštěva...

4. září 2007 v 19:32 | Sarrah |  Jarmila a Miloš
Celý den panovala u Jarmily a Miloše vzrušená atmosféra. Jarmila pobíhala sem a tam, chaoticky sbírala věci, rozstřikovala osvěžovač vzduchu, nořila se do koupelny, do ložnice, na záchod a do kuchyně, ve které nakonec zůstala a pokoušela se mezi nervózními výkřiky upéct hovězí, uvařit knedlíky a společně se zeleninou z toho udělat svíčkovou. Najednou se z kuchyně ozval strašný řev. Miloš zvedl hlavu od rozečtených novin, z úst vyndal lulku a přes brýle na čtení se podíval na svou ženu. Teprve teď si všiml, že na sobě má sváteční šaty s růžemi, náhrdelník s červenými granáty, který ji koupil k třicátému výročí a boty na vysokém podpatku. Vlasy měla natočené do loken a na obličej si nanesla líčidlo. Rudé oční stíny a načervenalá rtěnka se sice moc k jejímu věku nehodily ale nedalo se popřít, že vypadala dobře. Možná až moc. Miloš se propadal do sentimentálních vzpomínek z let kdy Jarmila nevypadala jako čarodějnice ale jako víla, kdy se jí snažil překvapit vyžehlenou košilí a motýlkem, kdy jí ohromoval svými ranami na papírové růže a kdy vedle ní v noci uléhal s láskou....Z jeho zamyšlení ho vytrhl druhý Jarmilin výkřik a krutě ho vrátil do reality." Tak co je zas?!" odpověděl Miloš dost nevrle, jelikož to co měl před sebou teď se dost lišilo od ženy, kterou si vzal. " Nemáme brusinky!" vykřikla Jarmila hystericky. Miloš se rezignovaně zvedl, vzal si kabát a šálu a vyrazil . Chvíli se procházel zasněženými ulicemi a pak vyrazil k nejbližší samoobsluze. Po cestě míjel kavárnu, ve které Jarmilu požádal o ruku. Neodolal a nahlédl dovnitř. Moc se to tam nezměnilo, červenorůžové tapety vypadaly stejně zašle jako předtím, železné stolky a židle byly vyměněné, zřejmě za novější model. Místo vínové sedačky se v rohu tkvěla velká televize, na které běžela nějaká pitomá česká soap opera. " To by měla Jarmila radost." pomyslel si Miloš. O chvíli později už stál přede dveřmi samoobsluhy s velmi pružnou otvírací dobou a nepříjemnou obsluhou. Miloš se podíval na hodinky, povzdychl si a rozpačitě vkročil do obchodu."Tákže jedny brusinky. A ještě si bude pán něco přát?" prohodila prodavačka s protáhlými ústy a v nich se neustále převalující žvýkačkou. Miloš chtěl podotknout něco krávách a kravíně, ale rozmyslel si to a rychle prohodil:" A jednu vodku." Zaplatil a hned přede dveřmi si vodky mocně přihnul." Ty Matoušovy zásnuby mě nějak rozněžnily."pomyslel si a znovu si lokl vodky. " Anebo stárnu." Cestou zpět už to byl zase ten starý Miloš. Sebevědomý, dobře vypadající, postarší muž se smyslem pro humor a stále přítomnou duchaplností.
"Tady máš ty brusinky." řekl Jarmile když přišel domů. Sundal si kabát a šálu, usadil se do křesla, zapálil si dýmku a začetl se do Dostojevského románu....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 belinda belinda | 4. září 2007 v 20:43 | Reagovat

miluji te a tesim se na kristiana... ignace... no proste na NEJ =))

2 trinitys trinitys | Web | 8. září 2007 v 15:01 | Reagovat

Bude scena s paskem?? ,,jarousi tak ty si chces vzit kamila?"  ? :)))) jinak uzasne kamilenko moje.

3 Sarrah Sarrah | 8. září 2007 v 17:22 | Reagovat

To nebyl Kamil ale Kristián a Baruška z něho udělala Ignáce, tak ještě uvidím ale scéna s páskem určitě bude už dokonce vím kdy.... P.S: A přijede Darcy...*muck*

4 Pepcha Pepcha | 11. září 2007 v 20:34 | Reagovat

No dobře, sice absolutně netuším, o čem mluvíte, ale je to naprosto úžasné, Kamilenko. Prostě mocynki šikulka holčine, viď?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama