Andělé, převážně padlí- 2.část

21. ledna 2007 v 11:58 | KaK |  Vzkaz na skle... vlastní tvorba
Tak přidávám další kousek, místo s blicími pytlíky se prozatím nezměnilo, takže v případě potřeby jsou připraveny k použití...

Probudila se ráno, ležela mezi lidmi, mezi mrtvými, mezi škraloupy na jeho reputaci, to oni jsou šmouhy na jeho bílém plášti. Vstala a dala se do křiku, křiku plného bolesti, beznaděje a utrpení... "Musím být silná, tady v zemi nikoho, v zemi věčných rozbrojů se nedá věřit nikomu ani ničemu." Zvykla si na to, avšak občas sebou trhla, když viděla tvar svého stínu, tak zlý, tak krutý- hnusil se jí, vlastně hnusila se sama sobě, cítila tíhu mrtvých duší a stesk těch co po nich zůstali. Přesto zůstávala silná, jediná nezlomená, jediné co připomínalo její pokoru byla černá křídla na jejích zádech. Byla krásná, i teď v šatech zmáčených deštěm, deštěm, který omýval rány, který smýval pach a zbavoval půdu krve, déšť, který všechno léčil a přinášel úlevu a bezpečí.
Procházela se po bojišti a hledala někoho kdo přežil. Šla pomalu už nebylo kam spěchat, teď už ne. Jejím úkolem bylo bojovat, bojovat a vyhrát, a pak ty co přežili odnést k jejich skupině. Oni je nezabíjeli, oni ne. Většinou jim ošetřili rány a s posledními kousky jejich moci jim vyléčili i duši. Téměř všichni se k nim potom přidali v boji proti Němu, a ti co ne, se vrátili. Bojovali opět za pravdu, za ideu, za svět, který neexistuje.
Když zjistila, že v tom obrovském monžství těl, z tisíců krásných lidí, zbyli pouze dva, dva, které byli schopni uzdravit, dva- měli možnost mít svobodnou volbu, ostatní ne, ostatní přišli na smrt, nemohli si vybrat na čí straně budou, oni ne.
Celou cestu do tábora se pokoušela spojit alespoň s jedním z nic, s jedním z otroků, kteří se zbavili pána svou záhubou. Nezemřeli, to ne, ale jejich duše se dávno ztratily, na jejich místě se usadilo marné přesvědčení, vynucená autorita.... ale oni je dokážou uzdravit, zatím to dokázali vždy, tak proč ne teď. Slábnou ale ona ne, ona věří- má víru, která jí dodává sílu, víru za právo na život. Jako jedna z mále se smířila, nahoru se už nevrátí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sarrah Sarrah | 22. ledna 2007 v 19:49 | Reagovat

P.S: lidi fakt se moc omlouvám, že je to blbě vidět, já to nějak změním, ale ta růže je dobrá- no myslím, že takhkle to stráví víc lidí než kdybych měla na pozadí Jacka( pro Bellindu džeka...)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama